Den 8
Asi v šest ráno mě vzbudil Šuf se slovy „Hele, vono je sice teprv šest, ale nepudem už?“ Nešli jsme. A ani o půl osmý (=plánovaný budíček nejčasněji za poslední týden) to nevypadalo o moc líp. Leč hrubý nátlak nakonec slavil úspěchy, a my se mohli vydat vstříc lepším zážitkům a další poušti bez neblahé pozornosti ochránců.
Islandští ochránci jsou velmi vlezlí, neradi vidí stanování načerno. To proto, že sami provozují nejhustší (a jedinou) síť kempů široko daleko. Vlastně ne, stanování načerno má jiné, mnohem větší (a mnou netušené) negativum: Způsobuje totiž EROZI vážení přátelé. Jakmile jsme sbalili stan, hned jsem pozoroval, jak půda pod ním eroduje. Bylo to strašné, ještě že to v čechách nemáme.
No takže poté, co mě Šufan konečně vyšťouchl z pelechu, sme bleskurychle sbalili a vydali se na cestu. Pršelo skoro celý pochod, až se Šuf bál, že promočí Marxe, tak radši nasadil Anorak. Odměnou po cestě plné útrap nám byl jeden asi ze 2 islandských lesů, kterým jsme měli tu čest projít. Pro ilustraci:
Pórtsmork – Thórův les, je seskupení „stromů“ na hranici mezi klečí a křovím. Je zde uctíván jako osmý div světa, zřejmě proto, že většinu rostlin na Islandu , jež jsou vyšší lidských kolen, tvoří vřes, nebo nebezpeně přerostlej lišejník. Jezdí se sem na tu kleč dívat z celýho Islandu. Bůhví proč sem tahají i turisty, který (aby neurazili) musí dělat, jako že je to les a né jenom křoví. My tu teď (opět) nesmíme stanovat, protože to křoví je národní park. Stejně to porušíme.
Loupou se nám xichty, takže vypadáme jak nakaženi leprou, v lepším případě porostlí lišejníkem…taková asimilace do islandské krajiny… pPrávě jsem našla ve spacáku jeden bílý vlas – doufam že není muj. Je to duté vlákno, i když nechápu co je na něm duté.
Takže nabrali jsme vou
a NENÁPADNĚ zmizeli na noc za ohbím řeky. Je asi šest hodin, přeju
dobrou noc. Asi o dvě hodiny později otevřu oko a Šuf na mě zírá:
„Tak co budeme dneska dělat?Tak jsem nechápala jak dneska, když
podle mě eště nebyla noc. Šuf myslel že byla. Chvíli jsme teda
byli zmateni (na tom Islandu to člověk moc nepozná, když se tu nesetmí),
až pak jsme zapnuli mobil a noc nebyla. Bylo před devátou. Ale Šuf
měl hlad na snídani, tak si dal spoustu psyllia.
To je ovšem LES!!! | konec pouště? |