Průvodce kecá
Ráno jsme nepřekvapil Štěpánku dotazem: „Co bys chtěla vidět na poloostrově Snacfell“? Š: „Mě je to jedno, hlavně aby tam byla snídaně, oběd a večeře.“ A s takovým materiálem má člověk pracovat. Plán B: navzdory hezkému počasí zůstaneme ve stanu a budeme se vařit.
Plán C: Vyrazíme. Vyhrál plán C. Sbaleno máme v mžiku a vyrážíme 50 km na jih po Ringroad. Tam jsem z průvodce vyčetla, že jednodenní tůristická trasa podél lososové řeky. Projely 2 auta, to byla ranní špička. Od tý doby nejezdilo skoro nic. Stojíme u benzínky, a když nás ňáký návštěvníci grilu vidí, jak tam marně stepujem před cedulí ukazující teplotu 9 stupňů C už půl hodiny, tak nás naberou a svezou, kam chceme. Jsou jich 2 auta. My jedem s pánem, co vůbec neumí anglicky (islandská rarita). Tak cestou posloucháme tklivé hity v angličtině.Průvodce píše, že tam, co máme vystoupit, je jenom benzínová pumpa. Vystupujem teda (podle názvu dobře), leč je tu celá (na Island až moc velká) vesnice a žádná pumpa. Vidíme pstruží jezírko – Šuf se raduje a jdeme na piknik. Šuf nic neulovil, jdeme hledat turistickou trasu. Průvodce ohledně stezky tak trochu mlží, nicméně jdeme, kam říká. Cílem dnešního dne je vodopád. Stezka ale nikde, jsme vážení přátelé u kravína – smrdí dost. Nyní si dovolím citovat několik slov z průvodce: „křišťálově čisté vodopády, odlehlé farmy a skalnaté vrcholky obklopené kobercem lučních květin a bujných pastvin“. Jsme teda dost daleko a zatím jsme nepotkali ani jednu odlehlou farmu, pokud tím teda nemyslí ten kravín. Ztraceni uprostřed lávového pole – později pastviny, bavíme se dalšíma citacema z průvodce: „Průvodce řady ROUGH dobře znám a používám je proto, že jsou nejlepší!“ Dr.Miroslav Stingl, cestovatel. „Půjdu kamkoliv, pokud je to dopředu“ Dr.Livingstone
Šuf velí jít podél řeky, vodopád najdem. A opravdu. Našli jsme!!! Dokonce se tu z ničeho nic zjevila i stezka. Táboříme, já se koupu, Šuf loví ryby.
Posléze se koupe i Šuf, bo
se mu návnada zasekla kdesi pod hladinou. Navzdory nelidskému vypětí
opět nic. Snad by ty ryby mohli mít aspoň trochu slušnosti a o návnadu
se apoň otřít. Ale je to jako lovit v prázdnym bazéně. Štěpánka
je optimistka – neví, že stezka o 100 m níž opět končí. Nu,
i Livingstone určitě někdy musel couvat, aby mohl dál dopředu.
My musíme na „Gayday“ do Reykjavíku – pochod buzerantů –
konečně bude teplo. Prej je tam taky výstava penisů (to s Gayday
nemá nic společnýho, je to tam furt, ale hádam, že bude narváno.)
Štěpánka se tuze těší.
no comment |