19:21 7.1.09 - šuf
listopadovej chrchel
Vzbudil jsem se kupodivu bez kocoviny. Aha...ono je to tim že jsem spal až do odpoledne. Matně si vzpomínam, že mě domů nevezla noční tramvaj, protože tou dobou už dávno jezdily běžný denní linky. Zkrátka - včera jsem potkal ženy, pivo a zpěv.Zvláštní věc, že třeba tenhle blog píšu prakticky výhradně po nějakých pařbách. Že bych byl plnej inspirace? Nebo se díky zbytkovýmu alkoholu vypíná stud, a já mam větší chuť něco světu sdělovat než jindy? Nebo jenom vim, že jsem stejně nepoužitelnej k čemukoliv jinýmu, a tak mi zamyšlený datlování nepřijde jako ztráta času?
Kupování zbytečností je teď velikej hit. A tim nemyslim jenom pod stromeček. Lidstvo se dostalo do 21. století - do doby kdy už se nemusí moc dřít, aby měl člověk co do huby, čim se přikrejt, a aby na něj nepršelo. Ale co s šesti miliardama lidí, který maj přirozenej sklon ....
Ale koho to zajímá? Nejstrašnější poznání, co jsem za posledních dvacet čtyři let učinil je to, že lidi za sebou nenechávaj otisky. Drtivá většina se jich narodí, pak umře a mezi tim se nestane nic co by až tak stálo za řeč. A to je přesně ta myšlenka, která člověku vyskakuje kdykoliv se v tom nekonečným cyklu Vstát-Zažít něco šedivýho-Usnout zastaví. Nebo spíš kdykoliv ten koloběh násilně přeruší opice a následná kocovina?
Ne, tohle neni ráno jako každý jiný. Žiju teď totiž celkem poklidným studentským životem - na mě až trochu moc poklidným. Budí mě Aneta půl osmý a spát chodim o půlnoci. Ani blog nepíšu. Né že by nebylo o čem, ale pod náporem povinností (který stejně až tak neplnim...ale cítim je viset nad sebou jak bouřkovej mrak.A to stačí, aby vám zkazily náladu).. no prostě pod náporem těch povinností mi moje nápady většinou nepřijdou dost dobrý, abych na ně plejtval už tak dost drahocennej čas.
Vidíte, ani teď to neni slavný - už zase mam pocit že tady na blogu opakuju furt to samý. Vono to teda asi nebude jenom pocit. Ale zatim si nikdo nestěžoval (co by si taky kdo stěžoval, hlasovat nohama - tj zavřít wokno je o moc jednodušší :). Chtěl jsem říct - že ani tenhle článek nemá velkou šanci na to být dopsanej a publikovanej, protože - o čem vlastně je? Kdyby tak chlapec radši datlil diplomku. Ale to von né! To von se radši ožere, a ráno pak áchá jak ho bolí hlavička, a že nemůže psát. A von by přitom klidně moh (jak by ne, dyk právě píše, i když něco jinýho). A víte vy co? Končim, a du na ní.
borsa vuitton
